|
|
Tracing Microendolithic Ichnocenoses: A paleoecological and taphonomic approach over the Phanerozoic
Herenio Kerkhoff, Marta Leticia ; Holcová, Katarína (vedoucí práce) ; Skupien, Petr (oponent) ; Soták, Ján (oponent)
Fosilní záznam mikrobiální aktivity zvláště endolitických organizmů byl studován na šesti lokalitách z oblasti Západních Karpat v rozsahu od svrchního oligocénu po miocén (serraval). Tři lokality jsou z České republiky (Mikulov, LOM-1 a Hevlín), dvě ze Slovenska (DNV a LKŠ) a jeden vzorek je z Maďarska (tardské íly lom Rozalia). Hlavním cílem projektu bylo ověřit jak snížený obsah kyslíku ovlivní mikroendoliltické společenstva a celkovú mikrobiální aktivitu zaznamenanú v schránkách bentických foraminifer. Stupeň hypoxie byl vyjádřen poměrem oxických/dysoxických a hypoxických foraminifer definovaným jako "Benthic Foraminifera Oxygen Index", který poukázal na převahu dysoxických taxónů ve společenstvech se zřídkavými oxickými prvky. Dalším typem mikrobiální aktivity jsou biofilmy. Rentgenová spektroskopie (EDX) ukázala významné obohacení sírou, fosforem a železem ve vzorcích z biofilmů ve srovnání s okolitou horninou. Metoda pryskyřičné odlitků umožnila identifikovat ichnocenózy indikující dysfotickou až hluboce eufotickou zónu, s převahou mikrovrteb produkovaných zástupci skupin Chlorophyta, Rodophyta a heterotrofními organizmy. Mikrovrtby produkované sinicemi Euygonum nodosum a Scolecia filosa byly zjištěny na několika schránkách z lokality DNV, které musely být transportované z mělké fotické zóny....
|
|
|
Rybí fauna miocénu Chebské a Sokolovské pánve: taxonomický přehled a paleoekologie
Hakalová, Pavla ; Přikryl, Tomáš (vedoucí práce) ; Mazuch, Martin (oponent)
Hlavním cílem předkládané bakalářské práce je podat přehled rybí fauny miocenních jezerních uloženin chebské a sokolovské pánve. V práci je také věnovaná pozornost geologii dané oblasti, rybím asociacím v rámci jednotlivých biozón a souvisejícím problémům. Sedimenty chebské i sokolovské pánve se ukládaly v subtropickém pásmu severní polokoule v období od eocénu do miocénu. Veliký vliv na vývoj těchto pánví měla vulkanická a postvulkanická činnost vázána na ohárecký rift. V rámci vývoje těchto pánví lze vymezit dvě období: starší a mladší, přičemž obě poskytují záznam fosilních ryb. Starší vývojové období se vyznačuje menším rozsahem jezera a jeho malou hloubkou. Rozprostíralo se hlavně v oblasti chebské pánve. Rybí fosilní záznam je poměrně chudý, se třemi druhy: Esox sp., Palaeotinca egeriana, Leuciscus (Palaeoleuciscus) socoloviensis. Nízkou diverzitu ryb mohly ovlivňovat životní podmínky nebo nižší taxonomická diverzita obecně. Mladší vývojové období trvalo nepoměrně déle než starší a také rozloha jezera zasahovala do oblasti jak chebské, tak sokolovské pánve. Diverzita rybí fauny je výrazně bohatší, s taxony Paleotinca egariana, Leuciscus socoloviensis, Aphanius chebianus, Paralebias egeranus a Gobius sp. Složení rybích společenstev bylo ovlivňováno průtočností jezera, kontaminací sulfanem,...
|
|
|
Fuzitové horizonty v hlavní uhelné sloji centrální části Mostecké pánve - potenciální indikátor paleoklimatických změn ve spodním miocénu?
Šulc, Jan ; Opluštil, Stanislav (vedoucí práce) ; Pešek, Jiří (oponent)
Diplomová práce shrnuje studium fuzitových horizontů ze střední uhelné lávky hlavní uhelné sloje v mostecké pánvi, studované s podporou Severočeských dolů a. s. v lomu Bílina. Fuzitové horizonty jsou interpretovány jako pozůstatky lesních požárů. K studiu horizontů byla použita kombinace terénních a laboratorních metod zahrnující čtyři detailní makropetrografické profily střední lávkou v různých místech lomu Bílina, záznam bezjádrového vrtání (rychlosti postupu a kroutivého momentu vrtné hlavice) a jejich porovnání s terénními profily, a macerálovou analýzu úseku střední lávky mezi dvěma záplavovými horizonty. Výsledkem práce je detailní zmapování poloh a počtů fuzitových horizontů, jejich původ a vztahy. Z pozorování vyplývá, že fuzitové horizonty jsou obtížně mapovatelné kvůli jejich malé mocnosti (první centimetry) a čočkovitému charakteru. Jejich laterální stálost obvykle nepřesahuje první desítky metrů. Bezjádrový vrtný průzkum vzhledem ke své citlivosti na změnu litologie v průběhu vrtání může tyto horizonty odhalit, nicméně je zapotřebí znát detailní litologii studovaného úseku. Macerálová analýza ukazuje na převládající podíl huminitu nad liptinitem a inertinitem. Z dat naznačují, že fuzitové horizonty vznikaly patrně jako produkt hoření ostrůvků vegetace v rašeliništi, a to opakovaně mezi...
|
|
|
Neovulkanity SZ části mostecké pánve v prostoru uhelných lomů elektrárny Tušimice
Sobotka, Martin ; Kachlík, Václav (vedoucí práce) ; Novotný, Tomáš (oponent)
Diplomová práce se zabývá geologickým, petrologickým a geochemickým studiem neovulkanitů severozápadní části mostecké pánve v prostoru uhelných lomů elektrárny Tušimice. Jedná se o dva lávové proudy, které byly zastiženy těžbou v severní části lomu. Petrologicko-geochemické studium a K-Ar datování relativně čerstvých hornin v převážně zcela zvětralých vulkanitech ukázalo, že horniny z lomu je možno klasifikovat jako Ti-bohaté bazaltické horniny bez olivínu (tefrity), které patří k hlavní vulkanická fáze ve vývoji oherského riftu, která spadá do oligocénu. Geologicky i datováním se prokázalo, že studované vulkanity jsou od nadložního slojového souvrství odděleny delším hiátem, spjatým erozí jak vulkanitů, tak i podložních hornin krystalinika. Chemismus hlavních a stopových prvků ukázal, že komagmatické vulkanity pocházejí ze dvou poněkud odlišných zdrojů svrchního pláště. Chemismus dvou vzorků ukazuje na vznik nízkým stupněm parciálního tavení silněji metasomatizovaného astenosférického pláště. Chemismus vulkanitů ukazuje, že plášťový zdroj byl svým chemismem podobný recentním OIB bazaltům. Poslední vzorek vznikl z méně metasomatizovaného a hloubkově odlišného plášťového zdroje, který prodělal vyšší stupeň parciálního tavení. Obě horniny byly ovlivněny asimilací nebo kontaminací korovými taveninami...
|
|
|
Geochemical markers from foraminiferal tests as a tool for reconstruction of paleoceanological environments: a case study from the Miocene of the Central Paratethys
Scheiner, Filip
Tato práce se zabývá použitím různých geochemických proxy na foraminiferách v oblasti fosilního epikontinentálního moře - Centrální Paratethydy v období langhu a následnými na nich založenými paleoceánografickými, paleoekologickými a paleoenvironmentálními interpretacemi. Jsou zde dopodrobna popsány a diskutovány použité metodologické postupy jako například analýza izotopů uhlíku a kyslíku na jednotlivých schránkách foraminifer, které byly speciálně vybrány v závislosti na problematice studovaného prostředí. Další z řady použitých geochemických proxy jsou paleotermometrie založená na poměru Mg/Ca ve schránkách foraminifer a organické proxy z celkové horniny sestávající se z analýzy izotopů organického uhlíku, kalkulace základních n-alkanových indexů a analýzy celkového obsahu organického uhlíku. Tyto metody byly následně kombinovány spolu s paleoekologickými daty týkající se foraminifer, což umožnilo definici jednotlivých vodních mas ve studované oblasti spolu s identifikací cirkulačních schémat/režimů, které panovaly v Paratethydě v období langhu. Dále bylo také interpretováno množství lokálních paleoekologických a paleoenvironmentálních implikací. Ukázalo se, že Paratethyda měla totožnou hydrografii povrchových vod s oblastí Středozemního moře na rozdíl od odlišné hydrografie vod spodních....
|
|
|
Geochemical markers from foraminiferal tests as a tool for reconstruction of paleoceanological environments: a case study from the Miocene of the Central Paratethys
Scheiner, Filip
Tato práce se zabývá použitím různých geochemických proxy na foraminiferách v oblasti fosilního epikontinentálního moře - Centrální Paratethydy v období langhu a následnými na nich založenými paleoceánografickými, paleoekologickými a paleoenvironmentálními interpretacemi. Jsou zde dopodrobna popsány a diskutovány použité metodologické postupy jako například analýza izotopů uhlíku a kyslíku na jednotlivých schránkách foraminifer, které byly speciálně vybrány v závislosti na problematice studovaného prostředí. Další z řady použitých geochemických proxy jsou paleotermometrie založená na poměru Mg/Ca ve schránkách foraminifer a organické proxy z celkové horniny sestávající se z analýzy izotopů organického uhlíku, kalkulace základních n-alkanových indexů a analýzy celkového obsahu organického uhlíku. Tyto metody byly následně kombinovány spolu s paleoekologickými daty týkající se foraminifer, což umožnilo definici jednotlivých vodních mas ve studované oblasti spolu s identifikací cirkulačních schémat/režimů, které panovaly v Paratethydě v období langhu. Dále bylo také interpretováno množství lokálních paleoekologických a paleoenvironmentálních implikací. Ukázalo se, že Paratethyda měla totožnou hydrografii povrchových vod s oblastí Středozemního moře na rozdíl od odlišné hydrografie vod spodních....
|
|
|
Geochemical markers from foraminiferal tests as a tool for reconstruction of paleoceanological environments: a case study from the Miocene of the Central Paratethys
Scheiner, Filip ; Holcová, Katarína (vedoucí práce) ; Grunert, Patrick (oponent) ; Demeny, Attila (oponent)
Tato práce se zabývá použitím různých geochemických proxy na foraminiferách v oblasti fosilního epikontinentálního moře - Centrální Paratethydy v období langhu a následnými na nich založenými paleoceánografickými, paleoekologickými a paleoenvironmentálními interpretacemi. Jsou zde dopodrobna popsány a diskutovány použité metodologické postupy jako například analýza izotopů uhlíku a kyslíku na jednotlivých schránkách foraminifer, které byly speciálně vybrány v závislosti na problematice studovaného prostředí. Další z řady použitých geochemických proxy jsou paleotermometrie založená na poměru Mg/Ca ve schránkách foraminifer a organické proxy z celkové horniny sestávající se z analýzy izotopů organického uhlíku, kalkulace základních n-alkanových indexů a analýzy celkového obsahu organického uhlíku. Tyto metody byly následně kombinovány spolu s paleoekologickými daty týkající se foraminifer, což umožnilo definici jednotlivých vodních mas ve studované oblasti spolu s identifikací cirkulačních schémat/režimů, které panovaly v Paratethydě v období langhu. Dále bylo také interpretováno množství lokálních paleoekologických a paleoenvironmentálních implikací. Ukázalo se, že Paratethyda měla totožnou hydrografii povrchových vod s oblastí Středozemního moře na rozdíl od odlišné hydrografie vod spodních....
|
|
|
Fossil marlins (family Istiophoridae) from the Piña locality (Panama; Chagres Formation; Miocene) - morphology and comparison with related forms
De Gracia Castro, Carlos Fernando ; Přikryl, Tomáš (vedoucí práce) ; Carnevale, Giorgio (oponent)
Informace o fosilních zástupcích čeledi Istiophoridae jsou limitovány zejména jejich fragmentární povahou; chybějícím kosterním materiálem využitelným při srovnávacích studiích; nedostupností vybrané historické literatury a absencí vhodných srovnávacích metod. S využitím metody "Data Imputation" byla doplněna stávající data izolovaných roster I artikulovaných exemplářů istiophoridních mečounů. Výsledek byl analyzován metodou PCA a srovnán s fosilními i dnešními zástupci čeledi Istiophoridae. Analýza jasně ukázala existenci dvou nových druhů čeledi Istiophoridae: Makaira? sp. nov. 1 a Makaira sp. nov. 2. Exemplář klasifikovaný jako Makaira? sp. nov. 1 je doposud nejkompletnější známý fosilní istiophorid sdílející znaky několika rodů. Je předložena hypotéza, že znaky na kostře související s adaptací k lovu mají fylogenetický význam, například tvar rostra, dentikuly, spodní čelist, vomer, basioccipitale, celkový tvar lebky a velikost orbity. Předložená taxonomická revize fosilních istiophoridů reviduje jejich taxonomické zařazení a řeší řadu historických problémů týkajících se jejich klasifikace. Istiophoridní mečouni jsou častou makrofosilní složkou v sedimentech souvrství Chagres a jejich přítomnost naznačuje hloubku minimálně 200 m a prostředí platformy s oceánskými vlivy. Vzhledem k produktivitě...
|
|
|
Chemostratigrafie holešických vrstev mostecké pánve (miocén)
Müllerová, Eliška ; Opluštil, Stanislav (vedoucí práce) ; Martínek, Karel (oponent)
Nejnovější geochemické a sedimentologické studie libkovických vrstev mostecké pánve prokázaly existenci záznamu sedimentární cyklicity řízené změnou orbitálních parametrů Země a tvarem její oběžné dráhy. Hlavním cílem této práce bylo ověřit hypotézu, zda existuje podobný cyklický záznam i v podloží libkovických vrstev, tj. ve stropu holešických vrstev, kde se vyskytují jezerní sedimenty menšího plošného rozsahu, tzv. břešťanské jíly. Základem diplomové práce proto byla geochemická analýza koncentrace vybraných prvků pomocí mobilního XRF přístroje aplikované na vrtná jádra z mostecké pánve ve stratigrafickém úseku definovaném stropem uhelné sloje a bází libkovických vrstev. Rovněž byl proveden litologický popis vrtů a sedimentárních mikrotextur vybraných vzorků jílů. Dále byla provedena mineralogická analýza pomocí metody rentgenové difrakce. Při analýze se osvědčil mobilní XRF přístroj, a to především pro analýzu těžších prvků Fe a Sr, méně již pro lehčí prvky K a Ti. Přesto se podařilo analyzované sedimenty zařadit do již publikovaného chemostratigrafického schématu sedimentů mostecké pánve a potvrdit tak jeho platnost. Ve všech čtyřech studovaných vrtech se podařilo identifikovat vrstvu břešťanských jílů na základě odlišného složení jílových minerálů. Detailním geochemickým měřením s krokem po...
|
|
|
Neovulkanity SZ části mostecké pánve v prostoru uhelných lomů elektrárny Tušimice
Sobotka, Martin ; Kachlík, Václav (vedoucí práce) ; Novotný, Tomáš (oponent)
Diplomová práce se zabývá geologickým, petrologickým a geochemickým studiem neovulkanitů severozápadní části mostecké pánve v prostoru uhelných lomů elektrárny Tušimice. Jedná se o dva lávové proudy, které byly zastiženy těžbou v severní části lomu. Petrologicko-geochemické studium a K-Ar datování relativně čerstvých hornin v převážně zcela zvětralých vulkanitech ukázalo, že horniny z lomu je možno klasifikovat jako Ti-bohaté bazaltické horniny bez olivínu (tefrity), které patří k hlavní vulkanická fáze ve vývoji oherského riftu, která spadá do oligocénu. Geologicky i datováním se prokázalo, že studované vulkanity jsou od nadložního slojového souvrství odděleny delším hiátem, spjatým erozí jak vulkanitů, tak i podložních hornin krystalinika. Chemismus hlavních a stopových prvků ukázal, že komagmatické vulkanity pocházejí ze dvou poněkud odlišných zdrojů svrchního pláště. Chemismus dvou vzorků ukazuje na vznik nízkým stupněm parciálního tavení silněji metasomatizovaného astenosférického pláště. Chemismus vulkanitů ukazuje, že plášťový zdroj byl svým chemismem podobný recentním OIB bazaltům. Poslední vzorek vznikl z méně metasomatizovaného a hloubkově odlišného plášťového zdroje, který prodělal vyšší stupeň parciálního tavení. Obě horniny byly ovlivněny asimilací nebo kontaminací korovými taveninami...
|
host ::
RSS.